Nácek

posted in: Lyrics | 0
Nácek
3.86 of 7 votes

Ráno se proberu, bolehlav jak svině. Svý problémy topíme zásadně ve víně. Vycházim ze síně za novym dnem. Slunko svítí do ksichtu, je mi fakt hej. Zcela oslepen, omámen tim snem, lámu se v pase a bliju na zem.

Co osud nechtěl, jak bliju na placku, mašíruje si to kolem partička nácků. Dojdou až ke mně: “Co čumíš fracku?” Jenom se uchechtnu a schytám facku. Nejspíš si myslej, že to bylo osobní. To je těm kreténům vážně podobný. Chytnou mě, dotáhnou ke kraji ulice, mučej mě mrdkou, co pouštěj do palice – prej co si o tom myslim – Sorry bro, já radši hip-hop, ne vyholený hlavy, ale kapuce, čepice, žádná bílá síla, láska každýho jedince….Jen co to uslyšel, sáhl jsem si na strop, před vočima hvězdy, jak do žeber mě nakop.

(ref:) Drsnej jako smirgl, vostrej jako břitva. Hele, banda Poláků, nechť začne bitva…a nechť začne bitva.

V hlavě, jak na ní, má pěkný hovno. Těmhletěm hovadům fakt neni rovno. Koukni se na to, je to lehká rovnice: nácek plus sirky rovnaj se Lidice. Zmrda nemá nikdo rád, nemá šmrnc a styl. Až jednou zkape nevšimneš si, že vůbec někdy byl. Prožil život bez přátel, bez lásky, každej by mu nejradši dolámal pracky. Až chytí raka, syfla do prdele, operovat ho bude chtít tak leda Mengele.

(ref.)

No dávej si na ty holý hlavy bacha, ti nepřišli z Comptonu, ale straight outta Dachau. Nacionalismus a koncentrační tábory, po večerech sleziny a do porna nábory. Výbory a petice na ochranu rasy, a přitom jsou to oni, kdo společnost prasí. Vypadni do píče, nemůžu tě tu vidět. Za svoje názory měl by ses kurva stydět. Vždyť celá ta myšlenka je zkurvenej fail. Tak tam nahoď zpátečku a sieg fucking hail!

(ref.)

Že začal jsem se hádat, to neměl jsem moc štěstí, komu dojdou argumenty, používá pěstí. Možná si slyšel zvěsti, že jsem pěknej vůl. Nedokážu jentak stát jako v plotě kůl. Tak jsem na něj zařval, už zmalovanej jako Marilyn,: ” Vole, to víc neumíš? Dělej, přidej na plyn!” Pak se na mě vrhla celá jeho banda a pro mojí prdel začla ta pravá sranda. Domů jsem se vrátil až druhýho rána, a co si budem namlouvat, už zvonila mi hrana…

(ref.)

Od tý doby, když jdu ven, vždycky džíny, kapuce. Vyjebanej mikrofon a “dýgl” pěkně poruce. Jak vidím hákáč na ruce, tak střílim na potkání. Za stání, za běhu od rána do stmívání. Až mě potkáš, ještě rád vezmeš si na hruď hvězdu a pokusíš se splynout s davem na židovskym sjezdu.

(ref.) 2x